Úvod O mně Kontakt Certifikáty



Donedávna jsem pracovala se sebou i s lidmi tak, že jsem se hrabala v minulosti, hledala mentální i emocionální příčiny současných stavů a jejich "opravou", nalezením nového řešení pro danou situaci, došlo k uzdravení v přítomnosti. Lidé často nevěří, že dokážou změnu provést sami, proto jsem se tvářila (u většiny systémů to tak funguje), že změnu zaručí nějakém mentální či emocionální technika. Tím se dá tato nevíra obejít, a navzdory našemu přesvědčení umožnit uzdravení. Má to ale jeden háček. Lidé sice udělají, co je potřeba a netrápí se pochybnostmi, zda to dokážou, ale jsou i nadále závislí na dané technice, na někom, kdo jim zadá, co mají dělat.

Přestože jsem postupně začala pracovat i s energiemi, jejich uklidněním, rozprouděním nebo doplněním, což se často ukázalo jako velmi účinné, byla jsem s tímto stylem práce čím dál tím nespokojenější. Protože jsem dělala věci za druhé. Viděli ve mně někoho, kdo tyto věci - na rozdíl od nich - ovládá, a koho potřebují. Viděli sami sebe jako příčinu problému, ale často ne jako příčinu uzdravení. Sice jsem jim pomohla vyřešit jednu situaci, ale jakmile se vynořil další problém, byli opět ztracení. Takže jsem postupně došla k názoru, že nejlepší, co mohu pro někoho udělat, a co také ve skutečnosti dělat chci, je naučit ho, jak může řešit průběžně sám cokoli, co potřebuje. Že všechno, co umím já, je v pohodě schopný se také naučit. A hlavně, že všechno, co se při sezení děje, je jeho práce, ne moje. Já jsem jen navigátorka do chvíle, než začne vidět cestu sám.

Vypěstovala jsem si vnímavost pro to, co se v druhých děje. Mohu proto při sezení velmi přesně určit, co pomáhá a co ubližuje. Jsem schopná klienta včas zastavit, kdykoliv začne během sezení myslet destruktivně, a navést ho zpět na cestu k uzdravení. Také ho dokážu upozornit na emoce, mentální bloky a vnitřní konflikty, kterých si ještě sám nevšiml, přestože jsou aktuálně přítomné. Tak se učí vnímat sám sebe a sám se sebou konstruktivně pracovat. Ze začátku je takové vedení většinou potřeba, protože každý máme velkou tendenci od problému utéct, nebo se v něm utápět, a díky tomuto vedení postupně roste náš vlastní cit pro to co je prospěšné a co destruktivní.

Říká se, že kdo umí umí, kdo neumí učí. Asi je to pravda, protože ve svém životě jsem nasekala obrovskou spousu chyb. Velmi dlouho jsem vzdorovala jednoduché touze svého srdce - být šťastná. Vím, jak může být těžké vzdát se svých názorů a návyků, jakkoliv nám neprospívají. Také vím, že jediný způsob, jak se se svými chybami vyrovnat, je milovat a přijímat se se vším všudy. Z reakcí klientů soudím, že to ze mě cítí, a možní i proto je pro ně toto přijetí sebe sama jednodušší a odcházejí vyrovnanější se sebou a s realitou svého života.

Opravdu nemusíme být dokonalí, abychom byli šťastní, stačí svou nedokonalost s klidem přijmout. Integrovat postupně všechny nenáviděné, odmítané a vytěsněné části naší vlastní reality. Tímto přijetím dáváme prostor pro uzdravení. A navíc, tato láska k sobě je základním předpokladem našeho štěstí.